Léčba levothyroxinem l-T4 je založena na předpokladu, že konverze T4 na T3 poskytuje adekvátní množství aktivního hormonu v cílových tkáních. U hlodavců ale samotný l-T4 neobnovuje euthyroidní stav ve všech tkáních. Předchozí studie kombinované terapie l-T4/l-T3 (liothyronin) se zaměřovaly na endpointy kvality života a je dostupných málo informací o efektech na jiná měření aktivity hormonu. Dr. Celi F.S. a kolektiv chtěli stanovit účinnost substituce l-T4 nebo l-T3 v dávkách navozujících ekvivalentní normalizaci TSH. U 14 hypothyreoidních pacientů provedli randomizovanou dvojitě slepou zkříženou intervenci v National Institutes of Health Clinical Center. Intervence spočívaly v podání l-T3 nebo l-T4 třikrát denně do výskytu cílového TSH 0,5 – 1,5 mU/l. Pacienti byli studováni jako hospitalizovaní po 6 týdnech na stabilní dávce a s cílovým TSH. Hlavními výstupy byly sérové thyreoidální hormony, lipidové parametry a indicie glukozového metabolismu.

U TSH nebyl nalezen rozdíl mezi l-T3 a l-T4. l-T3 vedl k signifikantnímu úbytku hmotnosti (l-T4 70,6 ± 12,5 vs l-T3 68,5 ± 11,9 kg; P = 0,009) a ke snížení celkového cholesterolu (10,9 ± 10,0%; P = 0,002), LDL (13,3 ± 12,1%; P = 0,002) a apolipoproteinu B (18,3 ± 28,6%; P = 0,018). Žádné signifikantní rozdíly nebyly nalezeny u HDL cholesterolu, srdeční frekvence, krevního tlaku, námahové tolerance nebo insulinové sensitivity.

Zdroj: J Clin Endocrinol Metab; Aug 2011